Závislost na zamilovanosti

1.fáze: Zpočátku, když se závislý člověk snaží upoutat druhého člověka, tak se většinou chová k novému protějšku velmi galantně a překračuje své vlastní hranice jen proto, aby ho získal. Zajímá se o něho, chválí jej, je schopni pro něho někam dojet klidně i 100km i přesto, že si to nemůže dovolit. Někdy i dokážou kvůli své ,,oběti" zrušit práci, jen aby byli s ní, nosí různé dárečky, dělají překvapení a někdy i megalomanská gesta - například zašle puget růží do zaměstnání, aby získali partnera. Jejich chování bývá někdy až teatrální, extrémně úslužné a zde je dobré zpozornit a dát si otázku: ,,Proč to dělá, co ode mě potřebuje"?

2.fáze: Jakmile svou oběť získá, tak zpočátku vše vypadá, jako když je vše sluncem zalité. Závislý člověk dostává do sebe určitou dávku hormonu,, zamilovanosti "(fynylethylamin), tento hormon vylučuje lidský organismus při zamilovaní a je podobný pervitinu. Jakmile jeho hladina za několik měsíců klesne, dojde k pocitu prázdnoty, podrážděnosti, neboť  začne cítit, že partner mu nepřináší to, co potřebuje. 

3.faze: Jakmile klesne hladina hormonu fenylethylaminu, začne cítit vnitřní prázdnotu a dochází k postupné ztrátě zájmu o partnera. Závislý však začne hledat chyby na partnerovi. Tito jedinci mají tendence vinu svalovat na partnera. Nechtějí cítit odpovědnost za svůj problém, potřebují získat viníka.

V této fázi začne flirtovat s dalšími lidmi. Tím, že nedokáží být sami se sebou, prázdnota je natolik sžírá, že se potřebují seznámit s někým dalším. Většinou to uskutečňují potají, za zády současného partnera a jakmile mají jistý nový vztah, začnou opouštět partnera. Většinou nepřiznají nový vztah a začnou s obviňováním partnera. Vyčítají mu například, že se změnil, že se nechová dle jeho představ. 

4.faze: Rozchod - Jakmile má jistotu v novém partnerovi, získává odvahu k rozchodu. Novému partnerovi sami sebe reprezentují jako oběť. Často vysvětlují svému okolí, že partner je zradil, moc jim ublížil a oni dělali vše nejlépe, jak mohli. Pokud druhá osoba není dostatečně zkušená, chytne se na jeho manipulaci a zopakuje se stejný scénář (flirt, obrovská euforie ze zamilovanosti, po vyprchání hormonů obviňování partnera a hledání nového partnera).

Jak na to správně reagovat?

Tito lidé jsou v hloubce duše ranění a hledají v okolí náplast na svou vnitřní bolest. Jejich problém bych připodobnila k alkoholikovi, který vám naslibuje všechno možné, aby získal pro sebe něco, co mu dočasně zakryje jeho zranění. Jeho prožívání by se dalo připodobnit žíznivému člověku na poušti, který je tak vyprahlý, že je rád za jakoukoliv kapku vody. Tito lidé potřebují manipulovat s druhými, aby získali náplast na své poranění a chybí jim duševní zralost. V dětství většina těchto lidí nedostávala lásku, pozornost a emoční péči od rodičů a díky tomu jim tento aspekt chybí, neumějí si jej sami dát a hledají ho v partnerech. 

 
doporučuji:

- projev empatie k závislému člověku, ale zároveň, držet si zdravý odstup od něho - být k němu vřelý, ale nikdy se nechat stáhnout do jejich manipulace ( jakmile se necháte zmanipulovat, ubližujete jak sobě, tak jemu, on v tu chvíli nemá možnost uzdravovat svou závislost).

- šetrně ho lze konfrontovat s jeho manipulací, zkuste mu dát najevo, že ho neodsuzujete, můžete mu vyjádřit starost o něho - se soucitem mu můžete nabídnout pomoc (například doporučení na nějakého odborníka)

- šetrně se vymezte, v konverzaci je potřeba mu dát jemně najevo, že má problém ( pokud budeme dělat, jako, že se nic neděje, přiživujeme jeho problém, jestliže se vymezíme proti jeho manipulaci, pomáháme mu v tom, aby si problém uvědomil.

- nebrat vážně, pokud vám bude říkat po krátké době, že vás miluje ( lze na to říct, že se může jednat o dočasnou emoci v něm, která s láskou nemusí mít nic společného, vyzvat ho, aby to nechal plynout a pozoroval to, protože ono to za několik týdnů přejde a zjistí, že totéž cítí zas k jinému člověku).

 
- neočekávejte, že z toho může být krásný vztah. Pokud se rozhodnete pro vztah s takovým člověkem, tak on si musí být vědom svého problému a být ochoten na sobě pracovat. Pokud si není vědom svého problému, je velká pravděpodobnost, že za pár měsíců, roků bude hledat nový objekt. 

- pokud máte v okolí někoho takového, kdo o vás usiluje, dávejte mu jemně, empaticky hranice a nedělejte nic proti své vůli (můžete mu pomoct tím, že mu půjdete příkladem, například mu ukážete svou sebelásku, že respektujte sebe a své pocity a neuděláte něco, co on si zrovna teď přeje).

Člověk, který trpí závislostí na zamilování často bere své partnery jako kusy, jako objekty své potřeby, nikoli jako osoby, které miluje. Závislý člověk má veliký problém sám se sebou a často neumí mít upřímně rád, jeho zájem se točí kolem jeho potřeb. Pokud mu dáte to, co potřebuje, působí, že je šťastný, ale tento pocit velmi rychle vymizí a problém se pouze prohlubuje. . Závislý není schopen ve vztahu fungovat jako opora, nebo rovnocenný partner. 

Závislý člověk je schopen svého partnera vyměnit ze dne na den a vrhnout se do nového vztahu. Pokud je člověk schopen opustit někoho ze zde na den, nemohlo se nikdy jednat o lásku. Když se rozejdou dva lidé, kteří se mají  rádi, nedovedou si najít hned nového partnera, potřebují čas na truchlení a vyrovnání se se ztrátou milovaného člověka. Proto závislý člověk potřebuje spíše pomoc od okolí v podobě přátelského nastavení zdravých hranic, než partnerský vztah, který je pak spíše břemenem a utrpením pro obě strany.

Autor článku: Mgr. Petra Jonášová, DiS.