TOUHA PO DOKONALOSTI, KAM AŽ NÁS MŮŽE DOVÉST A JAK Z TOHO VEN?

Dokonalost je velké téma dnešní společnosti. Hodně lidí lpí na tom, aby měli ideální postavu, vlasy, dokonalé vystupování před lidmi, aby byli dostatečně reprezentativní, potřebují ukazovat svou bezchybnost na sociálních sítích, aby druzí viděli, že se mají dobře. Vzniká tak rivalita, konkurence, závist, smutek, frustrace, pocit méněcennosti a lidé se točí v kruhu nízkého sebevědomí, což někdy vygraduje v úzkosti, se kterými přicházejí do terapie a ptají se: ,,co mám dělat"? ,,Proč se mi to děje"? ,,Co jsem komu udělal/a"?

Často se domnívají, že až dosáhnou dokonalosti, budou na tom psychicky lépe, budou šťastnější, milovanější, obdivovanější, spokojenější se sebou. Mnohé ženy se nechávají chirurgicky upravovat s myšlenkou, že pak se budou cítit lépe. A opravdu to tak bude? Většinou spokojenost nevydrží dlouho, neboť problém je uvnitř nás samotných, nikoliv ve vnějším světě. Někteří lidé mají strach se seznamovat s druhými, protože, co kdyby se stalo, že by se nedej bože zakoktali, ztrapnili a tak se snaží předstírat před druhými, že jsou perfektní. Snaží se perfektně oblékat, bezchybně a sebevědomě hovořit, aby tak oslovili opačné pohlaví. Ženy se často snaží bezchybně vypadat, aby oslnily muže svých snů.

K čemu ve skutečnosti dochází?

Dochází k tomu, že člověk v sobě cítí daleko větší úzkosti, staženost, křečovitost a nervozitu, aby se náhodou neztrapnil, protože přece musí být dokonalý. Touha po dokonalosti nás dělá nešťastné a degraduje nás.

Lidé se snaží někoho kopírovat, potkávám na ulici mnoho žen, které mají stejný tvar úst (úprava botuloxinem), ztrácejí svou přirozenost a působí, jako kdyby vyšli ze stejné fabriky. Pak potkáváme na ulici ženy se stejně vytvarovanými rty a lidé tak ztrácí svou přirozenost, svou originalitu a zároveň sebevědomí, osobnost. Paradoxně se často domnívají, že tím získají lepší život, spokojenost. Výsledek je však opačný, opravováním sebe ztrácíme sami sebe a dáváme tím sami sobě najevo, že nejsme dost dobří a nejsme dokonalí.

Muži se snaží být na rande dokonalí, květnatě hovořit, oslnit tím potenciální partnerku.

Není tohle všechno vyčerpávající?

Jakmile se člověk snaží být dokonalý, není sám sebou, nasazuje si masku a díky té masce k sobě přitahuje osoby, kterým se líbí jeho maska, nikoliv on sám, protože neukazuje ostatním, kdo je, bojí se odmítnutí, odsouzení.

Vztahy, které navážeme přes masku dokonalé přetvářky, nebývají uvolněné, šťastné, protože se v nich člověk snaží udržet masku, bezchybnost, pod kterou je ve skutečnosti obyčejný člověk s každodenními starostmi a potřebami. Je to velmi vyčerpávající a je velmi těžké si takové vztahy udržet, neboť se musíme neustále snažit být dokonalí.

DOKONALOST SPOČÍVÁ V TOM, ŽE PŘIJMEME SVOU NEDOKONALOST

Jak z toho ven?

Často se mě klienti ptají, jak přehlušit tento nekonečný cyklus, který nikdy nekončí spokojeností, ale nekonečnou frustrací, jako, když běhá křeček v kole a nikdy nedoběhne do cíle. Co s tím? Když konečně přijdeme na to, že je to nekonečný proces, a nekonečným zdokonalováním nedojde k vytouženému výsledku, tak je na čase udělat změnu.

Jak to změnit?

Je potřeba z této pasti vystoupit. Víte, v čem spočívá dokonalost? V totální dokonalosti nikoliv. Vzpomeňte si na pocity, když jste byli malé děti. Jak jste se cítili? Většina malých dětí, které nejsou ještě zasažené a zničené dospělým rozumem - egem, tak se cítí dokonalé. My se rodíme dokonalí, už dokonalí jsme. Dokonalost nespočívá v tom, že máme krásnou postavu a jsme reprezentativní a obdivuhodní. Dokonalost spočívá v tom, že se tak cítíme. Tak jak vnímáme sami sebe, tak nás vnímá okolí.

ZMĚNA JE MOŽNÁ POUZE ZEVNITŘ, NIKOLIV Z VENKU

Lidé se mě často ptají: Jak mám mít pocit, že jsem dokonalá, když jsem tlustá? Přestaňte hodnotit svůj zevnějšek, touha po dokonalosti často vyplývá z toho, že se chceme líbit okolí, chceme obdiv, většina lidí to dělá pro své okolí, nebo pro sebe. Často se ptám svých klientů, zda by tyto všechny dokonalosti po sobě vyžadovali na pustém ostrově, kde by žili sami. Většina lidí odpoví, že ne, protože se nechává tvarovat trendem společnosti.

PŘIJMOUT SEBE, JE CESTA, JAK VYSTOUPIT ZE ZAČAROVANÉHO KRUHU

Doporučuji přestat lpět na tom, abychom se líbili druhým. Místo toho doporučuji: zkuste vnímat své pocity a to co potřebujete. Co by vám udělalo opravdovou radost od srdce? Dávat na první místo své pocity, a přestat dávat na první místo to, aby jste se někomu líbili je velmi důležité pro změnu. Doporučuji učit se přestat být otrokem společnosti a jejích stanovených požadavků na dokonalost.

Stejně jako malé děti, jsou šťastné, radují se ze života a neřeší, zda jsou oplácané, či pohublé, nebo zda umí dobře mluvit. Neporovnávají se mezi sebou. Jejich svět je nedotčený egem, není kontaminován toxičností, která z lidí činí nešťastné osoby. Zkuste si na tyto pocity vzpomenout.

Další kroky, které doporučuji, učte se mít kontakt s vlastními pocity a buďte autentičtí. Učte se přijímat sami sebe a vše, co vnímáte na sobě jako nedokonalé. Například, když půjdete na rande, neřešte, jak vypadáte, co si o vás druhý bude myslet, učte se být sami sebou. Protože jedině tak se můžete s protějškem poznat a zjistit, zda si rozumíte, či ne. Buďte originální, zkuste vyjít z továrního nastavení. Každý jsme originálem a i naše nedokonalost je naše osobní značka. Nebuďme kopie. Hodně lidí vypráví, že je na svém partnerovi zaujala jeho nedokonalost, například stud, nesmělost na rande, připadalo jim to hezké, roztomilé, někoho zaujal jeho potenciální partner tím, že má křivé zuby a nestydí se za ně. Opravdové vztahy založené na lásce nepotřebují tovární dokonalost, naopak, vyžadují originalitu. A v originalitě nemusíte být dokonalý výřeční, skvěle oblečení, stačí být sami sebou v souladu se svou nedokonalostí, protože i nedokonalosti jsou něčím, co na nás druzí mohou milovat. Zkuste si představit výběr pejska, někomu přiroste k srdci pes, který má křivé zuby, ale dá hodně lásky. Nebo například partner, který s vámi bude kvůli vzhledu, dokonalosti, ale nebudete si mít co říct, budete cítit chlad, smutek, osamění a nebo můžete mít partnera, který vás vezme za ruku, když budete smutní a bude pro vás parťákem do nepohody i když budete mít roztrhané tričko, pár kilo navíc apod.

CESTA KE ŠTĚSTÍ A VNITŘNÍ VYROVNANOSTI

Pokud začneme být autentický, začneme si sami před sebou i před lidmi dovolovat vlastní nedokonalost, začneme jí mít rádi, stáváme se vyrovnanějšími osobami a i šťastnějšími, začínáme k sobě přitahovat osoby, které nás mohou mít rádi, protože načítají naší ,,osobní značku", to znamená i to, co my považujeme za nedokonalé. Kde je psáno, že pokřivené zuby, příliš vysoká postava, příliš malá postava, tréma, stud, introverze jsou špatné, nedokonalé? Je to jen výplod společenských trendů a do této pasti spadne spousta lidí, kteří se pak utápí v bolesti, která vzniká na základě uvěření těchto bludů. Malé děti také tyto bludy nemají.

Zkuste být sami sebou. Například modní trendy, zamyslete se nad tím, zda oblečení, které nosí většina lidí, vám opravdu vyhovuje? Mobilní telefony - většina lidí touží po nejnovějším Aplu, co když vám vyhovuje mít třeba tlačítkový telefon? Budete sedět ve skupince lidí a všichni poslušně ze strachu být sami sebou a neztrapnit se, odkývají názor jednoho a vy budete mít jiný názor, zkuste místo stejného chování, které mají ostatní být sami sebou, vystoupit z komfortní zóny a být sami sebou, originální.

Jakmile dojdeme do stavu autentičnosti, přijetí vlastní nedokonalosti, vyhojí se veškeré tyto disharmonie, jako je například: úzkost, nervozita, tréma, závist, frustrace. Dojde k úplnému opuštění tohoto frustrujícího koloběhu. Namísto toho získáte upřímnější vztahy, sebedůvěru, vnitřní klid, sebelásku, vyrovnanost a může dojít i k tomu, že se člověk bude cítit zdravější. Protože tak jak se chováme, tak se chová i naše imunita a pokud jdeme proti sobě, imunita jde i proti vlastním buňkám. Lidé, kteří nepřijímají sami sebe, mají problém s autoimunitním onemocněním.

Vykročit z toho ven vyžaduje odvahu, někdy se lidé bojí, že ztratí okolí a s tím spojené výhody, jakmile se dáte do práce, možná ztratíte přízeň okolí, ale dostanete jako odměnu vnitřní sílu, sebevědomí a upřímné vztahy, protože i vy budete sami sebou a být sám sebou může znamenat i být upřímný k sobě a druhým.

Nestojí za to, dát sbohem tomuto vnitřnímu peklu a stát se spokojeným, vyrovnaným člověkem?

Autor článku: Mgr. Petra Jonášová, DiS.