10 způsobů jak jednat s rodičem, který vás ovládá, kontroluje a chová se toxicky a když není po jeho, uráží se nebo citově vydírá.

• Řešte s nimi pouze jen ty věci, které Vy uznáte za vhodné
• Buďte ten, kdo vede rozhovor: Vy jste ten, kdo určuje, o čem se budete a o čem se nebudete bavit. Například toxická matka bude naléhat, aby, jste hovořili o věcech, které s ní nechcete probírat, můžete říct: ,,o tomhle nebudu a nechci hovořit", jakmile maminka bude naléhat, tak ji upozornit, že pokud nepřestane, položíte telefon, či odejdete z návštěvy. Pokud i přesto bude naléhat, položit telefon, odejít. Je velmi důležité vytyčit si hranice.
• Určete si intervaly, jak často budete v kontaktu, pokud Vám Vaše matka volá denně a kontroluje Váš život, jednoduše stačí vytípnout telefon, nezvednout a napsat například sms: ,,Ahoj mami, jsem v pořádku, teď nemohu volat, zavolám později". Je potřeba ji naučit, že jí nebudete vždy po ruce, tak jak se jí kdykoliv zachce. Jste plnohodnotný člověk, nikoliv otrok, který slouží druhým k vyplnění jejich času.
• Buďte Vy ten, kdo rozhodujete, jak dlouho se budete bavit. Bude Vám například bude denně volat babička, která hovoří minimálně jednu hodinu, a vy nemáte potřebu si povídat hodinu, ohraničte si čas, jak dlouho Vám vyhovuje s ní hovořit: například si stanovte deset minut. Po deseti minutách je potřeba říct, že musíte končit, máte například práci. 
• Pokud máte rodiče, kteří chtějí, aby bylo po jejich, a netolerují Váš názor, urážejí se, když se snažíte jít svou cestou, doporučuji nereagovat na jejich citové vydírání, například stočit konverzaci k rodiči: ,,Vidím, že tě to rozhodilo". Můžete vyjádřit soucit, ale nenechte se strhnout emočně tam, kam oni potřebují – uvědomte si, že je to jejich životní lekce, problém, který si musejí sami vyřešit, a vy nejste odpovědni za jejich problémy a nemůžete přijímat odpovědnost za bolest, kterou si sami způsobují.
• Vyjadřujte jim soucit, empatii, ale zároveň dávejte jim striktní hranice, nikdo nemá právo po Vás chtít vykonávat věci, které nechcete. Pokud s tím má někdo problém, je to jeho problém, nikoliv Váš.
• Trvejte si na svém, to, co řeknete, to dodržte a neustupujte ze svých vytyčených hranic.
• Učte se být natolik silní, aby, jste dokázali rodiče odříznout ze svého života, pokud vše přesáhlo Vaše hranice a pociťujete to na svém zdraví, či psychice – je důležité znát své hranice a mít jasně stanoveno, kdy už je to nad rámec Vašich sil a hranic (když nemáte slabiny, nikdo na Vás nemá žádné páky ani v podobě citového vydírání).
• Zkuste si dát na pomyslnou misku vah Vaše zdraví, partnerství, přátelé, psychickou pohodu a na druhou stranu, zavděčování se rodičům, kteří překračují Vaše hranice. Dáte raději přednost svému zdraví i přesto, že třeba rozhněváte rodiče, nebo budete otrokem rodičů, kteří Vás zneužívají a bude se to odrážet na Vašem zdraví a psychické pohodě? Pokud by vyhrála druhá varianta, položte si otázku: Až se dostanu do stavu úplného vyčerpání, budou se o mě starat? Kdo mi pomůže? Odpověď většinou bývá: ,,nikdo". Máte to ve svých rukou.
• Neřešte věci za rodiče, povzbuzujte je k samostatnosti – přijedete za rodiči na návštěvu a budou Vás chtít okamžitě využít na nějakou práci: nakoupit apod. ,,Říct, jsi šikovná, to zvládneš". ,,Když bych to teď šla udělat za tebe, dala bych Ti tím najevo, že jsi slabá, že to nezvládneš a to nechci, protože si Tě vážím".

Pamatujte si, že zdravé vztahy jsou založeny na lásce a na svobodě. Pokud mají rodiče své děti upřímně rádi, dávají jim prostor, svobodu a dělá jim radost, když je jejich dítě vnitřně silné a šťastné. Rodiče, kteří trpí nezdravou vazbou k dítěti touží často po tom, aby jejich dítě bylo na nich závislé a zasahují mu do života, snaží se mu život řídit a když se to nedaří, mohou se například urážet a cítit dotčeni. Vyrovnaní rodiče nelpí na tom, aby se z Vás stal někdo, kým si oni představují, že budete. Milující rodiče budou šťastní, když si jejich dítě svobodně vybere povolání, partnera apod, po kterém touží. Upřímná láska si nikoho nenárokuje, nic po nikom nevyžaduje, nesoudí. Ta nechává druhé být tím, čím touží být a miluje druhé takové, jací jsou.